Chvíli jsem přemýšlela, jestli na tuto knihu mám vůbec psát recenzi a dávat tak na odiv, že jsem četla něco tak tupého, jelikož by vyšlo pravděpodobně nastejno, kdybych tu recenzovala třeba Twilight ságu nebo Upíří deníky. Ale nakonec jsem došla k závěru, že upozornit případné zájemce o přečtení této knihy na neskutečnou stupiditu tohoto díla a ušetřit jim tak naprostou ztrátu jejich času je zcela na místě.
Přebal českého překladu. |
Přebal originálu. |
Takže tolik k ději. Historickými fakty a druhoválečnými reáliemi kniha člověka skutečně neobohatí (autorka se ani neobtěžovala zjistit si, jak se nazývaly hodnosti SS a WH a pokud už jmenuje nějaké hodnosti, dává jim anglické ekvivalenty, což mě osobně jako vášnivou historičku dost rušilo), čtenář pomalu ani nezjistí, jestli je Georg důstojník WH nebo SS, jakou má hodnost, ale hlavně, že pod palcem má skoro celé Polsko. Je do Anny samozřejmě blázen, takže když se Anna cítí dotčena, že Georg vyrazil víceméně z politických důvodů na večeři s jakousi hraběnkou, vymluví se z večeře na nevolnost a jde házet kamínky do Annina okna jako nějaký puberťák (v této části jsem měla chuť knihu odložit).
Zároveň ani jednou spolu nestráví noc, aniž by jí nejdřív nepozval na večeři či do opery.
Georg patří samozřejmě mezi ty "hodné" nacisty se silným morálním cítěním, to asi aby čtenář nebyl až tak moc pohoršen Anninou volbou.
Je znát, že autorkou této knihy je žena, jelikož je zde krásně vykresleno typicky ženské myšlení - Anna si po celou dobu svoje zalíbení v Georgovi vyčítá - měla by ho přece nenávidět a místo toho ho nejspíš miluje. Zároveň žárlí na Martu, která si myslí na jejího manžela Jákoba.
Anna se jako Richwalderova sekretářka klidně hrabe v top secret říšských dokumentech týkajících se likvidace židů jako by se nechumelilo. Opět donebevolající neznalost - i kdyby se k takovým dokumentům dostala, je známým faktem, že takové spisy byly psané velice specifickým stylem - tedy tak, aby člověk, který není zasvěcen do tématu nechápal, oč jde.
Postavy se chovají nelogicky, jediný, kdo alespoň tuší, co dělá, je Krysia.
Dosti úsměvně také působily otázky k diskuzi na konci knihy.
Sečteno a podtrženo - pro někoho, kdo ví z historie druhé světové války jenom to, že nacisté byli zlí a zabíjeli lidi plynem to může být dobrá kniha. Já jsem ovšem už zhruba od půlky četla víceméně z milosti.
***
Hodně slabé, důrazně nedoporučuji.
Tak se mi zdá, že je to celé jedna velká vykrádačka všech možných knih i filmů (Schindlerův seznam, Black book...) Dokonce i to motto: ,,Co všechno jsme schopni obětovat pro lásku" jsem už někde slyšela :)) (Protektor)
OdpovědětVymazatTak to opravdu není jen zdání, to je správný postřeh. No byla to hrůza, v pasážích, kde jsem měla být dojatá jsem se smála, pak sem zase nadávala na neznalosti autorky, ťukala si na čelo,... :-D
Vymazat