Práce na farmě ve Skotsku - moje zkušenost

Letos v létě jsem šest týdnů pracovala na farmě D&B Grant ve Skotsku.
Jelikož vím, že do Velké Británie každoročně vyráží zkusit své štěstí více a více dobrodruhů, rozhodla jsem se podělit s budoucími sběrači ovoce o mou osobní zkušenost a udělit pár cenných rad a tipů :-)

Článek je sice poněkud dlouhý, ale pokud mohu mluvit za sebe, já osobně bych před cestou na farmu takto obsáhlou informaci rozhodně uvítala, alespoň bych pak měla tušení, do čeho to vlastně jdu :-)
 
Obecně

Pohled na Blairgowrie

Farma Colina Granta se nachází na severo-východě Skotska ve vesničce, která nese název Wester Essendy a od hlavního města Edinburghu je vzdálena asi 100 kilometrů na sever. Nejbližší větší město, kde najdete nejrůznější obchody včetně Tesca, se jmenuje Blairgowrie a od Wester Essendy je vzdálené asi 5 km (tj. zhruba hodina svižné chůze).

Farmář i jeho žena Julie, která se stará o kancelář, jsou moc milí a celkově by se dalo říct, že po "storkách", které jsem slyšela z úst pickerů z jiných farem, patří Colin určitě mezi nejslušnější farmáře ve Skotsku, ať co se týče platu či přístupu k zaměstnancům.

Colin pěstuje hlavně maliny, doplňkově ještě jahody a ostružiny.


K práci opravdu žádnou extra angličtinu nepotřebujete, takže pokud se sotva domluvíte, nezoufejte - anglicky tam neumí ani někteří rumunští supervizoři ;-)
Bohatě stačí, pokud umí anglicky alespoň jeden člověk z vaší skupiny.
Upozornění: I pokud anglicky umíte, ale ve škole do vás lili "BBC English", může se stát, že budete ze začátku dost zaskočeni skotským dialektem a bude pár dní trvat, než ho dostanete do ucha (a nebo ho nedostanete do ucha vůbec, třeba jako já :-D ).

Výrazně nedoporučuji jet na farmu především s vidinou výdělku obrovského množství peněz (průměrná týdenní výplata průměrného pickera po odečtení poplatku za ubytování je asi 120-150 liber - záleží, zda je zrovna hlavní sezona, ale pokud budete pickat jako motorový myši je samozřejmě možné si vydělat i více - největší borci měli i přes 200 liber týdně, ale musíte zapomenout na tempo "jednu do ponetky, jednu do pusy" a opravdu makat) a už vůbec tam nejezděte s tím, že se nějak rapidně zlepšíte v angličtině - na farmě Skota kromě farmáře a jeho rodiny pracovat neuvidíte, většinou jsou tam Češi, Slováci, Bulhaři a Rumuni (ti jsou samostatná kapitola, o těch si ještě povíme :-) ).
Jde spíše hlavně o tu zkušenost; o to, že zažijete něco jiného, někam se podíváte a že máte výlet do Skotska vlastně zadarmo :-)

Během vašeho pobytu na farmu dorazí lidé z jakéhosi úřadu, kteří s vámi udělají pohovor za účelem získání National Insurence Number (neděsit se - já osobně jsem si k získání NIN vystačila s pouhým "ehmmm...ehmmmm" a to jsem z interview strach skutečně neměla, jelikož si troufám tvrdit, že moje angličtina je více než obstojná).
NIN je číslo, které potřebujete, pokud chcete ve VB pracovat, studovat, prostě celkově dlouhodoběji pobývat. Přijde vám asi měsíc po pohovoru poštou (do ČR) a máte ho až do konce života.

Jak se přihlásit

Nejlepší čas k přihlášení se je začátek ledna. Šanci pak máte ještě v květnu - tehdy se budou obsazovat uvolněné pozice, ale nespoléhala bych na to vzhledem k tomu, že o práci na farmách je každý rok obrovský zájem a během pár týdnů je plno. Osobně doporučuji sehnat větší skupinu lidí (alespoň 4, abyste 1) obsadili jeden celý karavan a nemuseli tak být s cizími lidmi a 2) i pro farmáře je výhodnější, pokud přijede najednou větší skupina lidí, než troušení se po dvojicích - získáte tak větší šanci, že pro vás bude mít místo. Moje skupina například čítala 10 lidí a přijali nás i v době, kdy jak jsem se později dozvěděla jiným lidem psal, že je nebere).
Následně radím postupovat úplně stejně jako u zájmu o kterékoliv jiné zaměstnání:
 - dobré je vyplnit předmět e-mailu, napsat oslovení "Dear Mr./Mrs. Grant" (mail bude číst Julia, farmářova žena, ale to vy jako nevíte, tak pište Mr./Mrs.), aby bylo vidět, že stejný mail neposíláte na 20 dalších farem stylem Ctrl+C a Ctrl+V, ale že máte skutečně zájem o tuto konkrétní. Poté napište kolik vás je, odkud jste, zda jste studenti a od kdy do kdy byste mohli přijet. Pokud možno se snažte alespoň o trochu slušnou angličtinu.

A pak už nezbývá nic jiného než čekat, co vám odpoví. Je dost možné, že na odpověď budete čekat i déle než týden - berte prosím na vědomí, že v té době chodí farmářovi na mail spousta přihlášek a není v lidských silách se všemi tak rychle prokousat.

E-mail na farmáře, přes který se můžete přihlásit je cmgrant99@yahoo.com

Co si vzít s sebou

Rozhodně teplý spacák, k ránu nám obvykle byla docela zima.
Holinky - často prší a všude je spousta bahna a kaluží.
Nepromokavé oblečení.
Oblečení do horka i do zimy a nejlépe takové, které vám nebude líto na konci vyhodit.
Nějaký starý batoh, se kterým budete chodit na pole a kam si dáte sváču a pití.
Plavky - hned za farmou je "loch", kde se dá v horkých dnech koupat :-)
Opalovací krém, krém na ruce (budete vysušení jako tresky).
Korekci do zásuvky.
Sluchátka - opravdu pomáhá poslouchat při pickání hudbu, jedete pak mnohem rychleji.
Peníze do začátku - bude bohatě stačit okolo 50 liber.

Jak se dostat na farmu

Nejlepší je jako první letět do Edinburghu. Doporučuji nízkonákladové společnosti jako je easyJet či Jet2, pokud budete letenky shánět s dostatečným předstihem, cena bude více než příjemná. Jenom upozornění: pokud vás cestuje větší skupina, kupte si letenky všichni najednou. Pokud si je budete kupovat každý zvlášť, cena bude s každou zakoupenou letenkou stoupat.

Ačkoliv VB není součástí Schengenského prostoru, lze tam cestovat i bez pasu, pouze na občanský průkaz.
Z Edinburghu Megabusem (který s předstihem a opět všichni najednou zarezervujte - ze stejného důvodu jako letenky) dojedete buď do Perthu nebo do Dundee (Perth je blíž) a odtamtud už chytnete linkový bus do Blairgowrie (farmářka vám předem pošle jízdní řád autobusů Perth-Blairgowrie, Dundee-Blairgowrie a opačně).

Pokud se stane, že se například v Perthu z nějakého důvodu zaseknete, je možné zavolat farmářovi na mobil a vyzvedne vás (pár lidem se to stalo), ale nespoléhejte na to! 

Z Blairgowrie do Wester Essendy už vás farmář nebo některý z jeho synů (kteří jsou mimochodem opravdu fešáci ;-) ) sveze autem určitě, ale musíte přijet v nějaký rozumný čas (7:30 - 20:00). 
A nezapomeňte si přeřídit hodinky - ve Skotsku je o hodinu méně než u nás! :-)

Po příjezdu na farmu vás přiřadí k určité barvě (já jsem byla například modrá 14). Nemusíte se bát, celá skupina, která právě přijela je celá přiřazena ke stejné barvě. 

V den příjezdu a den poté máte obvykle volno, abyste si odpočinuli po cestě, nabrali síly a rozhlédli se po okolí.

Ubytování na farmě

Ubytováni jsme byli po 4-6 lidech v karavanech (mobilních domečcích), které má farmář přímo na zahradě. Většina karavanů je pěkných. Mají ložnici s manželskou postelí, pak pokoj se dvěma oddělenými postelemi, kuchyňku se sporákem a troubou, koupelnu se sprchovým koutem a záchodem, obývák a ve větších karavanech pro šest osob je v kuchyni ještě stůl.
 

Karavany

Za karavan se platí cca 34 liber týdně na osobu, tato částka je vám strhávána přímo z platu. Výplatu dostáváte každý týden ve čtvrtek a je možné si pokaždé vybrat buď celou sumu, jen její část a nebo celou částku nechat schovanou u farmáře a vše si vybrat až na konci pobytu.
Na farmě se moc nekrade (alespoň jsem tedy nic takového nezaznamenala).

V karavanu jsou zásuvky na elektřinu, jen si musíte přivézt náš český korektor. Všechno ostatní jinak jede na plynovou bombu - tu první máte v ceně, každá další je pak za 25 liber (obvykle si ale víc jak jednu navíc za pobyt nekupujete).

Voda v karavanu je pitná. Občas se stane, že neteče teplá, ale berte to tak, že se aspoň otužíte a zocelíte :-)

Na farmě je dostupná wi-fi, ale vzhledem k tomu, že se na ní v jednu chvíli připojí třeba 200 pickerů, dost často vypadává (někdy i na několik dní v kuse) a funguje jen poblíž routeru. Když ale vaše barva dostane volno a všichni ostatní jsou na poli, funguje jak hodinky. K dispozici je i erární počítač.

Dále je k dispozici vysavač, pračka (jedno vyprání 2 libry, ale osobně doporučuji prát v ruce, jelikož jak si v ní každý pere věci špinavé od bahna, oblečení je po vyprání ještě špinavější než před ním).

Farmář vás dvakrát týdně (po, čt) vezme autobusem, který objednává, do Blairgowrie na nákup potravin do Tesca. Autobus obvykle odjíždí v 18:00, ale je lepší čekat na něj tak s 15 minutovým předstihem, jelikož ve Skotsku nikdo neřeší, že autobus přijede o 10 minut dříve či později a na nikoho se nečeká. Na nákup pak máte asi 45 minut, ale opět je lepší být zpátky s předstihem, protože se na nikoho opravdu nečeká a taky byste mohli jít zpátky pěšky :-)

Ceny jídla jsou o chlup vyšší než u nás, ale kvalita nesrovnatelně lepší. Skoti téměř nic nedovážejí, vše je vyrobeno na území UK. Ve Velké Británii jsou sice vysoké náklady na bydlení, ale co se týče spotřebního zboží, ceny jsou mnohem nižší, kvalita vyšší a výběr širší.

Počasí ve Skotsku

Nechci být Ms. Obvious, ale považuji za důležité zdůraznit, že ve Skotsku opravdu často prší. A to tím způsobem, že v jednu chvíli není s trochou nadsázky na obloze ani mráček a v druhou chvíli začne lidově řečeno "slejvák jako prase". Za hodinu už je klid a je opět pařák.

Zároveň je farma situována zřejmě již poměrně dost na severu, jelikož slunce zapadalo zhruba o půlnoci a ve tři ráno znovu vycházelo.

Pohled na tunely a loch za farmou

Jak vypadá pracovní den

Pracovní den začíná někdy v 6, někdy v 7, někdy v 8 hodin ráno - podle toho, zda ten den předpověď počasí hlásí enormní horko a především o to, o jakou část sezony se jedná. Když je sezona na vrcholu, připravte se na vstávání v 5:00 či ještě dříve. My jsme chodili na pole nejčastěji na sedmou.

Připravíte si sváču a pití a jdete na pole, na kterém má být ten den vaše barva (to, na kterém máte být poli objevíte večer předem vyvěšené na takové bílé tabuli). Většina polí je maximálně do deseti minut pomalé chůze od farmy. U každého pole je k dispozici TOI-TOIka.

Pokud jdete na jahody, vezmete si vozík, krabice, ponetky (= plastové vaničky, do kterých jahody sbíráte) a kyblík na rabbish (= odpad - nesmíte sbírat jahody, které jsou moc malé, zelené, zdeformované, přezrálé či jsou na nich obtisky vašich prstů; to všechno patří do rabbishe).
Vše vám ale bude ještě podrobně vysvětleno první pracovní den od některého ze supervizorů.

 

Pokud jdete na maliny, vezmete si stojan, bedýnky, ponetky na first class, ponetky na second class, pickačku (= takový plastový košík obdélníkového tvaru, který nosíte kolem pasu; tu dostanete první den, kdy půjdete na maliny a musíte si jí hlídat po celý pobyt - pokud jí ztratíte či zničíte, platíte 5 liber).

Sbírá se v tunelech (fóliovnících), takže lze sbírat, i když prší. Jediný problém je, že pokud přijde horký den a opře se do nich slunce, může v nich být i 50°C, což skutečně není žádná legrace.

Pak vám supervizoři rozdají řádky, kde budete sbírat (obvykle je velká rvačka o to, kdo nebude v legru - tzn. na kraji tunelu - většinou tam totiž 1) nebývá moc ovoce a 2) pokud začne pršet, poteče vám voda za krk a nebo ještě hůř - na jahody/maliny). Po pár dnech sběru už jste ale ve stavu, kdy je vám úplně jedno, že vám za krk právě natekly dva litry vody, jako první se díváte po těch jahodách/malinách, zda jsou v suchu, protože ty červené bobule v těch vaničkách znamenají prachy.

Supervizoři by vám dopředu měli říct, co se sbírá a kolik toho máte sbírat. Když nasbíráte to, co máte, jdete s tím na váhu, kde vám to, co jste nasbírali zkontrolují, zváží a zapíšou.

Placeni jste za množství ovoce, které nasbíráte. Cena za ponetku se dost liší - záleží na mnoha faktorech, tudíž výplata byla většinou jedno velké překvapení (pro mě osobně naštěstí zpravidla příjemné :-) ).

Na farmě Colina Granta není stanoveno žádné minimum, které musíte nasbírat - kolik nasbíráte, tolik nasbíráte = je to čistě vaše věc.

Nebudeme si nic nalhávat - ze sběru jahod bolí záda a nohy a to nemálo. Určitou dobu jsem byla ve stavu, kdy jsem byla pokrytá vrstvou bahna, potu, krve a dešťové vody a ještě jsem si libovala, že na mě aspoň nepůjde obtížný hmyz. Byla jsem ale pěkně naivní, jelikož štípanců od hovad jsem měla požehnaně.

Délka pracovní doby je opět závislá na sezoně. V nejvyšší sezoně je možné, že budete pracovat i 12 hodin denně s 2-3 patnáctiminutovými přestávkami. Ke konci sezony už jsme ale chodili domů třeba po třech hodinách.

Jednou týdně by měl být den volna, ale v nejvyšší sezoně na to můžete rovnou zapomenout - to se pracuje třeba 13 dní v kuse, pak máte jeden den volna a znovu 12 dní dřiny na poli. Ke konci sezóny už je ale možné, že budete mít volno každý druhý den.

Rumuni (= mudlové, smrtijedi, vyhovněnci, jiná rasa, opice, ti druzí,...)

Jak jsem již předeslala výše, Rumuni jsou opravdu samostatná kapitola. Když přehlédnu jejich hlučnost, krádeže ovoce z vašeho řádku, pokřikování a další šikanu, díky které se práce tam měnila na něco mezi koncentračním táborem a hrou Kdo přežije?!, pořád zbývali rumunští supervizoři, jichž byla většina. Bylo i několik českých supervizorů, ale bohužel s těmi jsme na pole chodili minimálně.

Supervizoři mají za úkol nosit žlutou reflexní vestu a ukazovat pickerům, kde a co mají sbírat. Poté chodí mezi řádky a kontrolují, zda sbíráte pořádně a nevynecháváte nějaké ovoce. Pokud vidí, že vynecháváte, vrátí vás zpátky, čímž ztratíte čas. Rumunští supervizoři samozřejmě nevrací zpátky Rumuny, ale jenom Čechy, takže až uvidíte, že vy jdete k váze poprvé, zatímco Rumunka už na váze byla 3x, budete vědět, proč tomu tak je.

Rumuni, kteří nám tam veleli byli v běžném životě mimo farmu úplné nuly, ale tam ne, tam platí úplně jiná pravidla.

Anka, hlavní lagerfűhrerka, je prodavačka z rumunského Penny. Už na první pohled neuvěřitelná svině, která vás bude okrádat o ponetky, aby je pak dala vlastní dceři, řvát na vás, vyhrožovat vám odchodem na karavan, dnem volna (pro vysvětlení - na farmě se trestá volnem, nikoliv prací, jelikož když máte volno, nevyděláváte) a oblažovat vás mnohými dalšími veselími.

Její manžel, poloviční retard, se druhý den poté, co si rozsypal bedny s malinami a řval, že je Satan a všechny nás zabije, stal supervizorem, ačkoliv neuměl anglicky ani natolik, aby nám řekl, kam máme jít a co máme sbírat, tudíž se vyjadřoval posunky a skřeky na úrovni člověka kromaňonského.

K Rumunům se také pravděpodobně ještě nedonesl vynález sluchátek, tudíž nás při sběru neustále oblažovali nejrůznějšími melodiemi. Po práci posléze vystrčili reproduktory z oken karavanů, volume otočili doprava a diskotéka mohla pokračovat hluboko do nočních hodin.

Ale abych Rumunům úplně nekřivdila - pár jich bylo fajn a například díky supervizorovi jménem Čubuk jsem se párkrát i celkem dost kvalitně zasmála ;-)

Drby

Vzhledem k tomu, že nejrůznější drby se po tunelech šíří rychlostí blesku a jsou nedílnou součástí denní rutiny každého pickera, rozhodla jsem se věnovat jim samostatný odstavec.

Nejde jen o drby ve smyslu "támhleten kluk je debil, ha-ha-ha", ale i o vyloženě poplašné zprávy typu "Colin nesnáší Čechy, příští rok už chce jen Rumuny", "dneska se dřív jak v deset večer z pole nedostaneme, protože musíme opikat ještě dvě pole" apod.
Během několika dní se objeví lidé, kteří si vyloženě vypěstují zálibu v šíření těchto "pecek" a vaším úkolem bude tyto lidi rozpoznat a nevěřit jim ani nos mezi očima :-)

Výlety

Ve Skotsku je naprosto běžné stopovat. Pokud necestujete ve větší skupině, než jsou tři lidi, je opravdu velká pravděpodobnost, že vám někdo zastaví. Lidé jsou tam opravdu moc milí - nám se třeba stalo, že nás pán vyhodil přesně před hradem, kam jsme měli namířeno, i když si trochu zajel.
Někomu jinému se zase stalo, že je jejich odvoz vzal na jídlo či na návštěvu k němu domů, vše jim tam ukázal, zahrál na klavír a ještě jim dal na cestu hezký suvenýr v podobě speciální skotské vařečky.

Ve Skotsku je celkově úplně jiná mentalita lidí než u nás. Avšak ve výsledku krom typické anglické architektury, nezamčených kol a důchodců v luxusních autech, která jezdí nalevo, člověk na první pohled zase až tak velký rozdíl s ČR nevidí.Jednou nebo dvakrát za pobyt (v době, kdy končí sezona) také sám farmář zorganizuje výlet - za přiměřený poplatek tak můžete vyrazit například do St. Andrews, do Edinburghu, na Lochness etc.

Glamise

Dle brožurky jeden z nejkrásnějších hradů Skotska. Jako malá holčička sem často jezdila Královna Matka a její sestra Margaret se zde narodila. Je vzdálen asi 20 km od Blairgowrie - nejlepší je jet autobusem z Blairgowrie do Coupar Angus a odtamtud chytit stopa :)

Glamise

St.Andews

Krásné univerzitní městečko, kde stojí za to navštívit polorozbořenou katedrálu, hrad a moře. A mimo jiné se při studiích na tamní univerzitě seznámili britský korunní princ William a Kate Middleton :)
Z Blairgowrie chytnete bus do Dundee a z Dundee už je přímý bus do St.Andrews.

Dundee

V Dundee je řada obchodů, kde můžete roztočit peníze, které jste si předtím řadu týdnů v potu tváře vydělávali. Hlavně Primark! :-D
Z Blairgowrie jede přímý bus do Dundee a zastavuje přímo u obchoďáku.

Edinburgh

Hlavní město Skotska. Doporučuji zejména Skotské národní muzeum, vstup je zdarma a je tam k vidění opravdu všechno. My jsme bohužel měli na prohlídku pouze 20 minut, takže jsme neviděli skoro nic :(
Všude na ulicích je možné potkat Skoty oblečené v tradičních krojích a zvuk dud vás doprovází nejen Edinburghem, ale téměř celým Skotskem takřka na každém kroku :)

      A taky tam je pětipatrový Primark. Fakt. Viděla jsem ho na vlastní oči! :-D

Toto není Photoshop.

A na konec přidávám další z řady legračních videí s Hitlerem, které vytvořil jeden z pickerů, který byl na farmě D&B Grant v roce 2013 a naprosto přesně vystihuje práci tam.
  

Upozornění: Pokud jste na farmě nebyli, nejspíš se ani nepousmějete, ale po pár týdnech strávených prací na farmě už se budete při sledování videa doslova lámat smíchy :-)

Pokud vás zajímá ještě něco, co jsem zapomněla zmínit, napište mi do komentářů :-)